Ježíš řekl svým apoštolům: "Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí! Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím - a přijdu k vám. Jestliže mě milujete, měli byste se radovat, že jdu k Otci; neboť Otec je větší než já. Řekl jsem vám to nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili.

Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nic nezmůže. Ale svět má poznat, že miluji Otce a jednám, jak mi přikázal. - Vstaňte, pojďme odtud!" (Jan 14,27-31)

Náš Pán z lásky k nám se vydal do rukou vládci tohoto světa, abychom poznali, že žádné zlo nemůže zvítězit a donutit Ježíše k nenávisti, hněvu, zatracování člověka. Žádná lidská ani ďábelská zloba není silnější než Boží láska, než je jednota Nejsvětější Trojice.

Touto láskou chce Ježíš formovat naše srdce, aby také v nás tato jednota byla a vytvářela nerozlučné mezilidské vztahy, které jsou silnější, než je přirozené pouto mezi sourozenci nebo dokonce manžely.

Mějme dnešní den otevřené srdce pro tuto Boží lásku - a to i tehdy, když k nám přijde v podobě utrpení. V bolesti můžeme vzývat Ježíše, Krále věčné lásky, aby prozářil svojí přítomností naše srdce prožívající temnotu bezmoci a obdaroval nás láskou, která přemáhá veškeré zlo i nedostatek. V této Boží lásce obdržíme pokoj duše, který se nedá srovnat s žádnou přirozenou lidskou radostí.