Ježíš řekl svým učedníkům: "Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař. Každou mou ratolest, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce. Vy jste již čisti pro slovo, které jsem k vám mluvil. Zůstaňte ve mně, a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li při kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li při mně.

Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic. Kdo nezůstane ve mně, bude vyvržen ven jako ratolest a uschne; pak ji seberou, hodí do ohně a spálí. Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má slova ve vás, proste, oč chcete, a stane se vám. Tím bude oslaven můj Otec, když ponesete hojné ovoce a budete mými učedníky.

(Jan 15,1-8)

Pán Ježíš řekl nejvýstižnější popis duchovního života - v čem spočívá pravá svatost, zbožnost, o co se máme snažit, co je podstatou náboženství a smyslem života. Stačilo mu k tomu několik slov.

Bůh touží po našem růstu v lásce. Boží slovo nás očišťuje od našich představ o dokonalosti, plnosti života a jeho smyslu. Pokud uvádíme do života Ježíšovo slovo, on nás uvádí do prostoru věčného života, do způsobu vidění světa v pravdě. Pouze uskutečňováním Ježíšova slova můžeme poznávat, kdo je to Bůh. Dnešní svět nemůže poznat Boha, protože si žije podle svých definicí štěstí.

Pokud prožíváme nějaké utrpení, je to k očištění naší lásky k Bohu a lidem. Přijetím Boha do svého života a snahou žít, co říká, on sám otevře v našem srdci dveře k vyslyšení všech proseb - vždyť tehdy budeme prosit o uskutečnění toho, co přímo vyvěrá z Božího Srdce.

Poprosme každý z nás v krátké osobní modlitbě o věčnou lásku k Bohu, k lidem, o dar víry a pokory, o milost odpuštění hříchů a dar milosrdného srdce k druhým. To jsou skutečnosti, které Bůh v našem životě chce a které nám také dá, když budeme prosit vytrvale.