Ježíš řekl farizeům a zákoníkům:

"Běda vám! Stavíte pomníky prorokům, které zabili vaši otcové. Tak dosvědčujete a potvrzujete činy svých otců: oni proroky zabíjeli, vy jim budujete pomníky. Proto také Moudrost Boží promluvila: Pošlu k nim proroky a apoštoly a oni je budou zabíjet a pronásledovat, aby tomuto pokolení byla připočtena vina za krev všech proroků prolitou od založení světa, od krve Ábelovy až po krev Zachariáše, který zahynul mezi oltářem a svatyní. Ano, pravím vám, tomuto pokolení bude přičtena vina.

Běda vám zákoníkům! Vzali jste klíč poznání, sami jste nevešli, a těm, kteří chtěli vejít, jste v tom zabránili." Když odtud vyšel, začali na něj zákoníci a farizeové zle dotírat a na mnohé se vyptávat, činíce mu tak nástrahy, aby jej mohli chytit za slovo." (Lk 11,47-54)

V Ježíšově přítomnosti vychází na povrch všechno to, co chce zůstat utajeno. Temnota v nás to nemá ráda. Když konáme nějaký hřích, něco proti svému svědomí, proti Božímu slovu v nás, proti způsobu života Boha, o kterém se dovídáme z Písma svatého a učení církve, vytváříme si zároveň prostor utajení. Jak je potom nepříjemné, "když na to někdo kápne".

Ježíš uchopil temnotu farizeů a zákoníků, hnilobu jejich nitra a vystavil ji světlu pravdy. Je zajímavé, jak někdy reagujeme, když někdo pojmenuje temnou ukrývanou pravdu o nás samých. Někdo totiž odhalil naše skutečné "já". A my sami chceme ve svých očích vypadat dobře a podvědomě se vyhýbáme skutečnosti, kdo to vlastně jsme. Totiž těžko se žije s vědomím, že jsme slabí a naše myšlenky jsou zlé, že potřebujeme pomoc a sami od sebe nedokážeme milovat druhé. Že jsme ti, kteří selhávají ve spoustě věcí. Přitom chceme být nezávislí od všech a ode všeho a "ukázat světu naši dokonalost".

Postavme se dnes před Ježíše - Pravdu - takoví jací jsme. I když budeme mít tendenci uhnout pohledem, když se on na nás zadívá, obraťme k němu svůj vnitřní zrak. Vždyť on nepřišel říkat "běda" těm, kteří se ve svém životě zastaví, uvědomí si svoji hříšnost a s pokorou se vydají do jeho milosrdných rukou. Ježíš přichází, aby nás světlem své pravdy uzdravil z temnot našich přetvářek a nabídl nám přítomnost svého svatého Ducha. Tak se v nás objeví skutečná láska, díky které uvidíme v novém světle druhé kolem nás, přijmeme je do svého srdce a začneme se k nim chovat tak, jak se k nám zachoval náš Bůh.

Přijď Pane Ježíši a uzdrav mě pravdou, ať druhé zahalím milosrdenstvím tak, jako jsi mi ho daroval ty. Amen.