Ježíš vešel do Jericha a procházel jím. Tam byl muž jménem Zacheus, vrchní celník a veliký boháč; toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je, ale poněvadž byl malé postavy, nemohl ho pro zástup spatřit. Běžel proto napřed a vylezl na moruši, aby ho uviděl, neboť tudy měl jít.

Když Ježíš přišel k tomu místu, pohlédl vzhůru a řekl: "Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě." On rychle slezl a s radostí jej přijal. Všichni, kdo to uviděli, reptali: "On je hostem u hříšného člověka!"

Zacheus se zastavil a řekl Pánu: "Polovinu svého jmění, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně." Ježíš mu řekl: "Dnes přišlo spasení do tohoto domu; vždyť je to také syn Abrahamův. Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo." (Lk 19,1-10)

Boží milost se dotkla boháče Zachea. Bůh se mohl zachytit základní zvídavosti, kterou si boháč z Jericha v sobě zachoval. Většinou bohatí, kteří mají všechno, se nezajímají o druhé lidi, spíše hledají kontakty a obchodní vztahy. Zacheus zajisté o Ježíši slyšel, vždyť se mluvilo v celém Izraeli o zázracích, které konal. Boží milost se mohla zachytit v srdci Zachea o základní zvědavost a touhu poznat, kdo to ten Ježíš z Nazareta je.

Někdy si myslíme, zvláště my věřící, že Ježíše známe. Máme v sobě nějaké útržky z doby, kdy jsme možná chodili na náboženství nebo jsme něco zachytili z nedělního evangelia či kázání. Slyšeli jsme, kým Ježíš je, víme, co pro nás udělal. Možná si někdy řekneme: "Ale vždyť už všechno vím, je to v tom kostele a v té církvi pořád dokola." A přece Ježíš touží, abychom ho poznali opravdově. Nejenom z doslechu a ze setrvačnosti náboženských úkonů.

Bůh si možná vybral Zachea z toho davu Izraelitů proto, že se v něčem podobal malému dítěti. Aby Ježíše uviděl, vyšplhal se na fíkovník a jako malý chlapec čekal, až Ježíš půjde kolem. Neřešil posměšky lidí. Šlo mu o to, aby za každou cenu Ježíše uviděl.

Co to musel být za pohled, kterým Ježíš obdaroval tohoto římského kolaboranta. (Celníci byli chápáni jako spolupracovníci římských okupantů.) Zacheus se obrátil k Bohu celým srdcem a okamžitě zanechal všeho, co mu bránilo přebývat s Bohem. Jeho lpění na majetku se změnilo v štědrost a ducha pokání.

Zkusme dnes, a zvláště v den, kdy půjdeme k Ježíši a přijmeme ho ve svatém přijímání, projevit naši základní zvědavost. Hledejme, kým Ježíš Kristus opravdu je. Pak nás zajisté Bůh obdaří milostí, z které vyroste naše obrácení zvláště v tom, co nás vnitřně zotročuje. Prosme dnešní den o tuto milost našeho obrácení.