Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát učedníků, poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim:

„Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste měšec, ani mošnu, ani opánky. S nikým se cestou nepozdravujte. Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: `Pokoj tomuto domu!' Bude-li tam člověk hodný pokoje, spočine na něm váš pokoj, jinak se vrátí k vám. V tom domě zůstaňte a jezte a pijte, co vám dají, protože dělník má právo na svou mzdu.

Nepřecházejte z domu do domu! Když přijdete do některého města a přijmou vás tam, jezte, co vám předloží, uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: `Přiblížilo se k vám Boží království!'

Když přijdete do některého města a nepřijmou vás, vyjděte do jeho ulic a řekněte: `I ten prach, který se nám ve vašem městě přichytil na nohou, vám tu střásáme. To si však pamatujte: Přiblížilo se Boží království!' Říkám vám: Sodomě bude v onen den lehčeji než takovému městu.“ (Lk 10,1-12)

Bůh není sólista. Je trojjediný, je Láskou a Jednotou tří Božích Osob. Nejsvětější Trojice je počátkem, udržovatelem celého tvorstva a jeho završením. Je naším domovem, cílem, nejniternější touhou našich srdcí. Ježíš, Boží Syn, mohl konat sám zázraky, znamení. Ale on je konal vždy s Otcem, aby lidé poznali Otce a jeho milosrdenství. Aby poznali Božího Ducha, který všechno oživuje.

Ale to Bohu nestačilo. Přijímá do tajemství svého života také každého člověka. Zve nejdříve dvanáct apoštolů a postupně i dalších dvaasedmdesát učedníků a posílá je všude tam, kam chce přijít.

I dnes, v dnešní době si povolává další a další dělníky ke žni, ke sklizni věčného života, kterým chce obdařit každého. Vyučuje své učedníky, dává jim i dnes moc, aby připravili srdce těch, které chce navštívit svou mocí, milosrdenstvím, odpuštěním a svobodou.

Nakonec volá i každého skrze svatý křest, aby vstoupil do osobního vztahu lásky se svým Stvořitelem, Spasitelem a Posvětitelem.

Na to, abychom hlásali živého Krista v našem okolí našim drahým, nepotřebujeme majetky, prostředky, peníze, ani přepychový šatník. Bohu stačí naše ochotné srdce, které přijímá jeho samého, s ním přebývá a zachycen jeho láskou projevuje tuto lásku svému okolí.

Také my vykročme dnešní den i zítra i pozítří společně s Ježíšem, v jeho moci a lásce, vstříc našim nejbližším, v ochotě jim odpouštět, projevovat Boží milosrdenství v lásce trpělivé a věčné. Uzdravujme zraněná srdce Božím Duchem, kterého nám Ježíš daroval. Nechme nakonec, aby skrze naši pomoc a blízkost sám Ježíš se dotýkal srdcí našich bližních, aby oni sami zakusili blízkost Boha, který si je zamiloval.