Ježíš řekl zástupům: "Nebeské království je podobné pokladu ukrytému v poli. Když ho člověk najde, zakryje ho a s radostí nad ním jde, prodá všechno, co má, a to pole koupí.

Nebeské království je také podobné obchodníku, který hledá vzácné perly. A když najde jednu drahocennou perlu, jde, prodá všechno, co má, a koupí ji." (Mt 13,44-46)

Pravé náboženství, tedy náš osobní vztah k Bohu, který proniká celý náš život, utváří mezilidské i společenské vztahy, má být založen na radosti. Je to objevení radosti z toho, že jsme milováni Bohem. Tento laskavý Bůh k nám přistupuje s něžností, s otevřenou odpouštějící náručí. Být věřícím znamená uvěřit v tuto osvobozující lásku Boha Otce, který si nás zamiloval od věčnosti. Prožívat nebeské království znamená nechat se proměnit touto láskou, která se ukázala v milosrdné lásce Ježíše Krista, Božího Syna.

Není to však pouze odpuštění a osvobození z pout hříchů. Je to zároveň láska, která nás zve k prožívání přátelství, k vzájemnému sebesdílení, k radostnému přebývání jeden s druhým v průzračnosti a otevřenosti srdce.

Není to jenom o vyznání našich vin, ale také o vyznání se Bohu, co nás zajímá, baví, jak se díváme na život. Je to také naslouchání, jak se "daří" Bohu, co prožívá, jaké má on záměry, plány a co ho "baví". Bůh touží sdílet to, co on prožívá s námi. Pravá láska pak je v tom, že se zaměříme na Boží štěstí, na to, co on touží pro náš život a život našich bližních. Štěstí, které spočívá v naplnění Boží touhy po našem štěstí.

Bude to také vyžadovat zříkání se všeho, co škodí nezištné lásce, co ničí náš život i život našich bližních. Láska k Bohu v sobě nese i boj proti zlu, přijetí sebe v pravdě o našem dobru i hříšnosti. Přijetí cesty opouštět hříšnost a kráčet cestou dobra, kterým je sám Bůh.

Zkusme pozvat Ježíše Krista do centra našeho života. Ať přijde. Prožívejme život s ním. Ať my sdílíme jeho život a on ať sdílí ten náš. Vynasnažme se, ať se v našem srdci cítí dobře. S radostí se zřekněme všeho, co by bránilo Kristově pohodě.