Ježíš po svém zmrtvýchvstání ráno první den v týdnu se zjevil nejdříve Marii Magdalské, z které kdysi vyhnal sedm zlých duchů. Ona šla a oznámila to těm, kdo bývali s ním, ale teď truchlili a plakali. Ti, když slyšeli, že on žije a že ho viděla, tomu nevěřili.

Potom se v jiné podobě zjevil dvěma z nich na cestě, když šli na venkov. Ti se vrátili a oznámili to ostatním, ale ani jim nevěřili.

Konečně ze zjevil i jedenácti apoštolům, když byli právě u stolu, a káral je pro jejich nevěru a tvrdost srdce, že nevěřili těm, kteří ho spatřili vzkříšeného. A řekl jim: "Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu!" (Mk 16,9-15)

Svědectví těch, kteří na vlastní oči viděli Ježíše zmrtvýchvstalého, kteří se ho mohli dotknout, kteří ho objímali, kteří s ním po jeho zmrtvýchvstání jedli a pili, je pro nás znamením, abychom zcela Ježíši uvěřili a darovali se mu celým svým srdcem.

Tak se postupně naše víra stane živým svědectvím o Ježíši zmrtvýchvstalém. Toto svědectví pak pocítí naši nejbližší a každý člověk, který se s námi setká. Ježíšův život, který proniká naše nitro, začne zářit v našich myšlenkách, v "podsvětí" naší duše, bude prozařovat naše tělo. Výrazem Boží přítomnosti v nás bude jeho život, který je věčnou láskou.

Přijetím Ježíše zmrtvýchvstalého se bude měnit náš postoj k světu, k sobě samým i k druhým lidem.

Zmrtvýchvstání můžeme prožít společně s Kristem, kdy on nám daruje obrácení, uzdravení z hříchů, změnu smýšlení a otevření se na jeho život.

Ve chvilce ticha si uvědomme fakt, že Ježíš vstal z mrtvých. Nechme, aby tato informace se stala v našem srdci živou zprávou o skutečnosti. S vírou předstupme v duchu před Ježíše zmrtvýchvstalého a řekněme mu to, co bychom mu rádi vyjádřili, kdybychom ho skutečně uviděli, kdybychom se ho mohli skutečně dotknout.