V tom čase žila prorokyně Anna, dcera Fanuelova z Aserova kmene. Byla značně pokročilého věku: mladá se vdala a sedm roků žila v manželství, potom sama jako vdova - bylo jí už čtyřiaosmdesát let. Nevycházela z chrámu a sloužila Bohu posty a modlitbami ve dne v noci. Přišla tam právě v tu chvíli, velebila Boha a mluvila o tom dítěti všem, kdo očekávali vykoupení Jeruzaléma. Když vykonali všechno podle Zákona Páně, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta. Dítě rostlo a sílilo, bylo plné moudrosti a milost Boží byla s ním. (Lk 2,36-40)

Nestačí, že máme nějaké své životní povolání. Totiž jeho naplňování je u každého člověka trochu jiné. A to denní objevování svého povolání nás vede k prohloubení naší lásky k těm, za které jsme odpovědni.

Životní události pro nás bývají výzvou k hledání nového zaměření života. Anna po smrti svého manžela se zcela zasvětila Bohu ve službě v chrámě. Mohla se provdat za jiného muže, ale ve svém hledání, uslyšela Boží hlas. Zajisté hledala své další poslání v modlitbě a "poradenství" s Bohem.

Prorokyně Anna měla dar Ducha svatého - milost rozeznat přítomného Božího Syna. V prostředí chrámu, v modlitbě, v odříkání se otvírala na setkávání s Bohem, který ji zahrnoval svou péčí. V Duchu svatém se radovala ze záchrany Izraele, která přicházela v narozeném Ježíši, kterého Maria s Josefem přišli představit do chrámu, jak to měli Židé ve zvyku ohledně svých prvorozených synů.

Někdy si stěžujeme, že k nám Bůh nemluví. Nemusí to být způsobeno nějakým "Božím obdobím" normální suchopárnosti v duchovním životě. Někdy si za to můžeme sami, když přehlušujeme chvilky, kdy k nám Bůh mluvit chce. Bohu bráníme mluvit televizí, svými zájmy a způsobem řešení našich  problémů.

Doptávejme se, jaké mají být naše životní cesty v povolání, které žijeme. Ptejme se v modlitbě a ochotném naslouchání, co si Bůh od nás přeje zrovna dnešní den. Skrze pravidelnou modlitbu můžeme obdržet dar modlitby ustavičné, kdy budeme životem procházet v ustavičném zaměření na našeho Pána - Vykupitele. Nezanedbejme dnešní den žádnou modlitbu, kterou se máme modlit.

Povzbuzeni příkladem prorokyně Anny najděme si dnes alespoň pět minut pro setkání s Ježíšem Kristem, přicházejícím mesiášem a Vykupitelem. To je právě on, který se chce uzdravujícím způsobem dotknout našeho života. V těch pěti minutách mu odevzdejme sebe, svůj život i vše, co máme.

Pane Ježíši, dej nám svého Ducha, ať rozeznáváme, co je naším povoláním a jak jej máme naplňovat. Amen.